Sobota 24. ledna

Jan 3,22-36

²²Potom Ježíš odešel se svými učedníky do judské země; tam s nimi pobýval a křtil. ²³Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam byl dostatek vody; lidé přicházeli a dávali se křtít. ²⁴To bylo ještě před Janovým uvězněním. ²⁵Mezi učedníky Janovými a Židy došlo ke sporu o očišťování. ²⁶Přišli k Janovi a řekli mu: "Mistře, ten který byl s tebou na druhém břehu Jordánu, o němž jsi vydal dobré svědectví, nyní sám křtí a všichni chodí k němu." ²⁷Jan odpověděl: "Člověk si nic nemůže přisvojit, není-li mu to dáno z nebe. ²⁸Vy sami jste svědkové, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem vyslán jako jeho předchůdce. ²⁹Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz, upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena. ³⁰On musí růst, já však se menšit. ³¹Kdo přichází shůry, je nade všecky. Kdo pochází ze země, náleží zemi a mluví o pozemských věcech. Kdo přichází z nebe je nade všecky, ³²svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá. ³³Kdo však jeho svědectví přijal, potvrdil tím, že Bůh je pravdivý. ³⁴Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti. ³⁵Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou. ³⁶Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává."