Úterý 3. června

2 Petrova 1,12-21

¹²Proto vám hodlám ty věci stále připomínat, ačkoliv o nich víte a jste utvrzeni v pravdě, kterou jste přijali. ¹³Ale považuji za správné probouzet vás napomínáním, pokud přebývám v tomto těle; ¹⁴vím totiž, že je budu muset brzo opustit, jak mi to dal poznat náš Pán Ježíš Kristus. ¹⁵Vynasnažím se, abyste si mohli tyto věci vždycky připomínat i po mém odchodu. ¹⁶Nedali jsme se vést vymyšlenými bájemi, ale
zvěstovali jsme vám slavný příchod našeho Pána Ježíše Krista jako očití svědkové jeho velebnosti. ¹⁷On přijal od Boha Otce čest i slávu, když k němu ze svrchované slávy zazněl hlas: Toto jest můj milovaný Syn, v něm jsem nalezl zalíbení. ¹⁸A tento hlas, který vyšel z nebe, jsme my slyšeli, když jsme s ním byli na svaté hoře. ¹⁹Tím se nám potvrzuje prorocké slovo, a činíte dobře, že se ho držíte; je jako svíce, svítící v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci. ²⁰Toho si buďte především vědomi, že žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. ²¹Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.