Církev bratrská

Je mi 52 let, jsem dvacet let ženatý s manželkou Karolínou a máme spolu pět báječných dětí. Nejstaršímu je 18 a nejmladšímu 10.
Vyrůstal jsem ve věřící rodině, kde mne rodiče odmala vedli k Bohu. V osmi letech mne na vesnické evangelizaci ve středočeských Leleticích zaujalo svědectví mladé dívky, která řekla, že dala svůj život Ježíši už ve svých dvanácti letech. Když se potom bratr kazatel zeptal, jestli někdo také chce přijmout Pána Ježíše do svého srdce, přihlásil jsem se. Moc jsem tehdy ještě nerozuměl, co to vlastně znamená, ale věděl jsem naprosto jasně, že se chci stát učedníkem Pána Ježíše. Pamatuji si na mojí tehdejší dětskou modlitbu: „Pane Ježíši, prosím, abych Tě mohl přijmout do svého srdce také, až mi bude dvanáct let!“
Bylo mi přesně na den dvanáct a půl roku, kdy se mně Pán Ježíš dotkl a já jsem mu veřejně, před celým shromážděním Církve bratrské v Písku, odevzdal svůj život. Ano, byla přede mnou ještě dlouhá cesta, než jsem poznal svoji hříšnost a Boží milost. Nicméně – od té doby naprosto přesně vím, že Pán Bůh už to mé osmileté rozhodnutí vzal naprosto vážně a potvrdil ho dokonce i tím, že vyslyšel mou dětskou, dosti naivní modlitbu, abych ho přijal ve dvanácti.
A tak jsem osobně prožil, že Pán Bůh miluje i malé děti, vyslýchá jejich modlitby a otevírá jim cestu do Božího království. Kromě rodičů můj duchovní život nejvíce formoval kazatel Pavel Hojka, pod jehož kazatelnou jsem vyrůstal.
Vystudoval jsem Vysokou školu zemědělskou v Českých Budějovicích.
V roce 1990 jsme v Písku založili Křesťanskou společnost pro evangelizaci a diakonii Elim a tam jsem pak také řadu let pracoval. Nejprve v knihkupectví, pak v tiskárně, a nakonec jako duchovní terapeut v léčebné komunitě pro drogově závislé muže.
Poté jsem na sedm let odešel pracoval do zemědělství jako vedoucí drůbežářské farmy. V té době jsem studoval Evangelický teologický seminář a tam jsem také prožil Boží povolání ke kazatelské službě.
Zhruba dalších osm let jsem byl kazatelem nedenominačního Evangelikálního sboru Elim v Písku. Po tom jsem přijal povolání do kazatelské služby ve sboru Církve bratrské v České Třebové a v současnosti sloužím jako kazatel ve Vsetíně na Jasence.
Miluji a obdivuji přírodu. Vnímám ji jako Boží chrám, kde se učím mnoho o našem Stvořiteli. Rád čtu, i když bych chtěl mít na čtení více času. Miluji výlety, dovolené a cestování s rodinou. Moc rád fotím.
A fascinuje mne vize Božího království, do kterého nám Kristus otevřel cestu. O tom moc rád kážu.