
Tomáš Krajník /úvahy 25-36 (21.12.-31.12.)
Tomáš Krajník
Sbor Křesťanské společenství Česká Lípa
Vyrůstal jsem v ateistické rodině, kde jediným věřícím člověkem byla moje babička, praktikující katolička, což jí bylo v rodině blahosklonně tolerováno. Její německé švabachem psané modlitební knížky mě jako dítě lákaly, ale ničemu jsem nerozuměl. Zásadní zlom nastal, když jsem se počátkem 80. let během studií na ČVUT setkal s Biblí. Příběh Ježíše Krista mě ohromil. Nepochyboval jsem o jeho historické pravdivosti a musel jsem přemýšlet o tom, co Krista vedlo k tomu, že tak rozhodně směřoval k naplnění Boží vůle, přestože věděl, že ho čeká odmítnutí, soud a potupná smrt na kříži. Došel jsem k závěru, že jediným důvodem mohla být skutečná existence Boha. A tak jsem se začal ptát Jeho.
Po čase jsme se s manželkou Blankou rozhodli vydat svůj život Kristu, nechali se pokřtít a stali se členy sboru CČE Na Maninách, kde se nám dostalo dobrého vedení a vyučování. Po studiích jsme uvažovali jak dál. Návrat do rodných Teplic byl pro mou rodinu „politicky“ neakceptovatelný, a tak jsme po modlitbách zakotvili v České Lípě. Duchovní domov jsme nalezli v místním sboru Jednoty bratrské, kde jsme prožili „bouřlivé devadesátky“, růst sboru i rozdělení. Po určitých nelehkých událostech jsme se rozhodli založit nový sbor, který by byl bezpečným místem a prostorem pro duchovní růst pro ty, kteří chtějí žít s Kristem. A tak od roku 2003 vedu Křesťanské společenství Česká Lípa nejprve jako vedoucí misijní skupiny, nyní jako pastor sboru na částečný úvazek. Kromě toho učím na zdejší střední škole. Máme tři dospělé děti a šest vnoučat.
Sbor Křesťanské společenství Česká Lípa
Vyrůstal jsem v ateistické rodině, kde jediným věřícím člověkem byla moje babička, praktikující katolička, což jí bylo v rodině blahosklonně tolerováno. Její německé švabachem psané modlitební knížky mě jako dítě lákaly, ale ničemu jsem nerozuměl. Zásadní zlom nastal, když jsem se počátkem 80. let během studií na ČVUT setkal s Biblí. Příběh Ježíše Krista mě ohromil. Nepochyboval jsem o jeho historické pravdivosti a musel jsem přemýšlet o tom, co Krista vedlo k tomu, že tak rozhodně směřoval k naplnění Boží vůle, přestože věděl, že ho čeká odmítnutí, soud a potupná smrt na kříži. Došel jsem k závěru, že jediným důvodem mohla být skutečná existence Boha. A tak jsem se začal ptát Jeho.
Po čase jsme se s manželkou Blankou rozhodli vydat svůj život Kristu, nechali se pokřtít a stali se členy sboru CČE Na Maninách, kde se nám dostalo dobrého vedení a vyučování. Po studiích jsme uvažovali jak dál. Návrat do rodných Teplic byl pro mou rodinu „politicky“ neakceptovatelný, a tak jsme po modlitbách zakotvili v České Lípě. Duchovní domov jsme nalezli v místním sboru Jednoty bratrské, kde jsme prožili „bouřlivé devadesátky“, růst sboru i rozdělení. Po určitých nelehkých událostech jsme se rozhodli založit nový sbor, který by byl bezpečným místem a prostorem pro duchovní růst pro ty, kteří chtějí žít s Kristem. A tak od roku 2003 vedu Křesťanské společenství Česká Lípa nejprve jako vedoucí misijní skupiny, nyní jako pastor sboru na částečný úvazek. Kromě toho učím na zdejší střední škole. Máme tři dospělé děti a šest vnoučat.
