Šimon Dvořák /úvahy 21-35 (12.12.-21.12.)
*1966
Jednota bratrská
Jsem doma v Jednotě bratrské a jsem v ní i kazatelem. Narodil jsem se v Praze a od rodičů jsem se o Bohu nedozvěděl (nebo si to nepamatuji). Tímto směrem jsem začal přemýšlet až v období dospívání. Vždy se mi líbila příroda. Jezdil jsem jako vedoucí na dětské tábory a tam mne poprvé napadlo, jak úžasný musí být Autor, když jeho dílo je tak nádherné. Bůh ke mně promluvil! Bylo mi čerstvých 20 let. Začal jsem se k Bohu modlit, ale můj život se nijak neměnil. Teprve asi o rok a půl později, v lednu 1988, jsem poprvé uslyšel evangelium o Ježíši Kristu, který zemřel na kříži i za mé hříchy a byl vzkříšen, je živý a nabízí mi odpuštění a nový začátek. Tehdy jsem se Kristu vydal, a to změnilo můj život! Bylo to v evangelickém sboru v Benešově u Prahy. Po nějakém čase mi došlo (prožil jsem povolání), že bych chtěl Bohu sloužit na plno i svým zaměstnáním. Tehdy nebyla jiná cesta, jak se stát kazatelem než vystudovat teologii. A tak jsem s Boží pomocí studoval a dostudoval. Moje první místo služby byl Suchdol nad Odrou, bezmála 350 km od míst, kde jsem vyrůstal. Ve sboru prima lidé, skvělé zbožné a obětavé babičky, ale já jsem se s tím pral. Potřeboval jsem pochopit, že Bůh je Pán a má právo rozhodnout. Potřeboval jsem pochopit, že nejen On je tu pro mne (to bylo už v Kristu vyřešeno), ale také, že já jsem tu pro Něj. Kapituloval jsem Bohu, jako Pánu. Krátce na to jsem prožil povolání do Sboru Jednoty bratrské v Chrastavě, kam jsem nastoupil v létě 2000. Zde jsem objevoval tajemství evangelia – cestu od lidského výkonu k poddanosti Kristovu Duchu, který do nás byl vložen. On ve mně důvěřuje a naplňuje Otcovy plány. Osvobozující zkušenost! Od roku 2018 pomáhám kolegům na sborech v jejich službě jako kouč a pastýř.
Jsem ženatý, mám statečnou ženu, jsem táta tří skvělých dospělých dětí a děda dvou milých vnoučat.
Jednota bratrská
Jsem doma v Jednotě bratrské a jsem v ní i kazatelem. Narodil jsem se v Praze a od rodičů jsem se o Bohu nedozvěděl (nebo si to nepamatuji). Tímto směrem jsem začal přemýšlet až v období dospívání. Vždy se mi líbila příroda. Jezdil jsem jako vedoucí na dětské tábory a tam mne poprvé napadlo, jak úžasný musí být Autor, když jeho dílo je tak nádherné. Bůh ke mně promluvil! Bylo mi čerstvých 20 let. Začal jsem se k Bohu modlit, ale můj život se nijak neměnil. Teprve asi o rok a půl později, v lednu 1988, jsem poprvé uslyšel evangelium o Ježíši Kristu, který zemřel na kříži i za mé hříchy a byl vzkříšen, je živý a nabízí mi odpuštění a nový začátek. Tehdy jsem se Kristu vydal, a to změnilo můj život! Bylo to v evangelickém sboru v Benešově u Prahy. Po nějakém čase mi došlo (prožil jsem povolání), že bych chtěl Bohu sloužit na plno i svým zaměstnáním. Tehdy nebyla jiná cesta, jak se stát kazatelem než vystudovat teologii. A tak jsem s Boží pomocí studoval a dostudoval. Moje první místo služby byl Suchdol nad Odrou, bezmála 350 km od míst, kde jsem vyrůstal. Ve sboru prima lidé, skvělé zbožné a obětavé babičky, ale já jsem se s tím pral. Potřeboval jsem pochopit, že Bůh je Pán a má právo rozhodnout. Potřeboval jsem pochopit, že nejen On je tu pro mne (to bylo už v Kristu vyřešeno), ale také, že já jsem tu pro Něj. Kapituloval jsem Bohu, jako Pánu. Krátce na to jsem prožil povolání do Sboru Jednoty bratrské v Chrastavě, kam jsem nastoupil v létě 2000. Zde jsem objevoval tajemství evangelia – cestu od lidského výkonu k poddanosti Kristovu Duchu, který do nás byl vložen. On ve mně důvěřuje a naplňuje Otcovy plány. Osvobozující zkušenost! Od roku 2018 pomáhám kolegům na sborech v jejich službě jako kouč a pastýř.
Jsem ženatý, mám statečnou ženu, jsem táta tří skvělých dospělých dětí a děda dvou milých vnoučat.