Křesťanské společenství Havlíčkův Brod

Narodil jsem se v roce 1972 a vyrůstal jsem v nevěřící rodině na vesnici blízko Havlíčkova Brodu. Obrácení jsem prožil koncem devadesátých let ve stejný den jako moje manželka a krátce na to jsme vstoupili do sboru Křesťanské společenství Havlíčkův Brod. Po obrácení jsme na vesnici, kde doteď žiji, založili malou skupinku. Tam jsme prožili prvotní Boží lásku a potom jsem se postupně zapojil do služby v domovském sboru jako vedoucí chval a starší. Pán nám dal vybudovat požehnaný tým, s kterým jsme léta sloužili i mimo náš sbor. Po mnoha letech života v tomto sboru odešel náš pastor z duchovní služby a následně jsem převzal tuto službu jako vedoucí sboru. Nejsme veliký sbor, nicméně myslím, že Bůh nehledá na prvním místě množství, nýbrž učedníky, kteří chodí v poslušnosti a učí se žít spolu jako vykoupená církev. Já se nyní stále učím, co je to být duchovním pastýřem. Jsem Bohu vděčný za každou zkušenost v mém životě, neboť On dokáže jakoukoliv špatnou situaci obrátit v dobré. Vždy mne překvapuje, jaké Bůh dokáže přinést řešení. Kdybych chtěl popsat moji duchovní zkušenost, tak asi tím, že jsem do něj víc a víc zamilovaný. Je to můj každodenní utěšitel, zachránce a pastýř. Ve službě vyhlížím nové příchozí lidi do sboru a za ně se i vytrvale modlíme.
Jinak když zmíním osobní život, tak s mojí ženou máme tři děti a také už čtyři vnoučata. Naše děti mají už své rodiny, ale jsme v blízkém kontaktu. Mám také své civilní zaměstnání, které také přijímám jako požehnání. Na záliby času moc nemám, protože rodina, práce a služba ve sboru si můj čas rozeberou. Ale snažím si vždy vyhledávat osobní čas s Bohem a také společný čas s mojí ženou. Jsme spolu více než třicet let a Bůh naše manželství neustále vylepšuje. Ušel jsem s Bohem více než třicet let, a jsem šťastný. To není jenom slovo, ale stav poté, když s vírou vstoupíme do Božího slova a chození po té nejužší cestě, kde musíme mnoho odložit, ale nekonečně mnoho můžeme získat.