Katka Rybáriková /úvahy 22-23 (21.7.-31.7.)
Českobratrská církev evangelická
Jsem evangelická farářka, vdaná, mám tři děti (26,23,20), zetě a čtyřletou vnučku, moje sluníčko.
Pocházím z Brna, kde také žiji se svou rodinou (všichni v jednom domě 😊). Původně jsem z ateistické rodiny, uvěřila jsem v Pána Ježíše v 16 letech, kdy jsem nevedla na učilišti moc pěkný život. Měla jsem pocit, že všichni lidé vědí, jaká jsem a bylo mi hrozně, hledala jsem, jak se té špíny zbavit. Bůh se dotýkal mého života, mého srdce i mysli a já jsem hledala, co to je, kdo to je. První zmínky o tom, že je Bůh, který mě miluje takovou, jaká jsem a dal za mě svého Syna na odpuštění všech mých hříchů, jsem slyšela v obýváku známé křesťanské spisovatelky Marie Frydrychové, s jejíž dcerou jsem se znala ze ZŠ. Svůj život jsem Pánu Ježíši odevzdala v misijním hnutí Studenti pro Krista a následně se nechala pokřtít v Bratrské jednotě baptistů Brno. To bylo v roce 1989 před revolucí. Pak jsem studovala Biblickou školu Bratrské jednoty baptistů v Olomouci, protože jsem moc milovala Bibli. Ale nejvíc jsem chtěla pomáhat seniorům v Léčebnách dlouhodobě nemocných a domovech důchodců, ulehčit jim chvíle, dny a roky osamění, nemohoucnosti a blízkosti smrti. To jsem také dělala 3 roky. Mezitím jsem se seznámila se svým mužem, a protože byl evangelík, tak jsem ho následovala do Českobratrské církve evangelické. Chodili jsme do sboru Brno I. do tzv. Červeného kostela, kde jsem později učila 12 let v klubu Ovečky předškolní děti biblickým příběhům a osobnímu vztahu s Bohem. V té době se nám narodily naše děti. Byla jsem s nimi doma 14 let a mezitím jsem si vystudovala teologii na Katedře teologie a katechetiky na PF Univerzity Mateja Bela v Bánké Bystrici. Nikdy by mě nenapadlo, že toto vzdělání využiji jednou ke svému povolání. Jen mě to všechno kolem Bible a jejího pozadí neuvěřitelně fascinovalo. Když byl čas nastoupit do zaměstnání, chtěla jsem pracovat v církvi, ale jen jako pastorační pracovník, provázet lidi v těžkých situacích života, kdepak stát na kazatelně. Byla mi nabídnuta roční jáhenská praxe v evangelickém sboru v Boskovicích, kde jsem mohla nakouknout do krás a pestrosti farářské práce. Když pak uprázdněné sbory Hustopeče a Nikolčice hledaly společného kazatele a oslovily mě, řekla jsem, že to s pomocí Boží zkusím. Byla jsem tam 10 let a teď jsem nově od ledna 2022 na sboru v Břeclavi, kam dojíždím z Brna na 4 dny v týdnu.
Miluji přírodu a našeho psa.
Jsem evangelická farářka, vdaná, mám tři děti (26,23,20), zetě a čtyřletou vnučku, moje sluníčko.
Pocházím z Brna, kde také žiji se svou rodinou (všichni v jednom domě 😊). Původně jsem z ateistické rodiny, uvěřila jsem v Pána Ježíše v 16 letech, kdy jsem nevedla na učilišti moc pěkný život. Měla jsem pocit, že všichni lidé vědí, jaká jsem a bylo mi hrozně, hledala jsem, jak se té špíny zbavit. Bůh se dotýkal mého života, mého srdce i mysli a já jsem hledala, co to je, kdo to je. První zmínky o tom, že je Bůh, který mě miluje takovou, jaká jsem a dal za mě svého Syna na odpuštění všech mých hříchů, jsem slyšela v obýváku známé křesťanské spisovatelky Marie Frydrychové, s jejíž dcerou jsem se znala ze ZŠ. Svůj život jsem Pánu Ježíši odevzdala v misijním hnutí Studenti pro Krista a následně se nechala pokřtít v Bratrské jednotě baptistů Brno. To bylo v roce 1989 před revolucí. Pak jsem studovala Biblickou školu Bratrské jednoty baptistů v Olomouci, protože jsem moc milovala Bibli. Ale nejvíc jsem chtěla pomáhat seniorům v Léčebnách dlouhodobě nemocných a domovech důchodců, ulehčit jim chvíle, dny a roky osamění, nemohoucnosti a blízkosti smrti. To jsem také dělala 3 roky. Mezitím jsem se seznámila se svým mužem, a protože byl evangelík, tak jsem ho následovala do Českobratrské církve evangelické. Chodili jsme do sboru Brno I. do tzv. Červeného kostela, kde jsem později učila 12 let v klubu Ovečky předškolní děti biblickým příběhům a osobnímu vztahu s Bohem. V té době se nám narodily naše děti. Byla jsem s nimi doma 14 let a mezitím jsem si vystudovala teologii na Katedře teologie a katechetiky na PF Univerzity Mateja Bela v Bánké Bystrici. Nikdy by mě nenapadlo, že toto vzdělání využiji jednou ke svému povolání. Jen mě to všechno kolem Bible a jejího pozadí neuvěřitelně fascinovalo. Když byl čas nastoupit do zaměstnání, chtěla jsem pracovat v církvi, ale jen jako pastorační pracovník, provázet lidi v těžkých situacích života, kdepak stát na kazatelně. Byla mi nabídnuta roční jáhenská praxe v evangelickém sboru v Boskovicích, kde jsem mohla nakouknout do krás a pestrosti farářské práce. Když pak uprázdněné sbory Hustopeče a Nikolčice hledaly společného kazatele a oslovily mě, řekla jsem, že to s pomocí Boží zkusím. Byla jsem tam 10 let a teď jsem nově od ledna 2022 na sboru v Břeclavi, kam dojíždím z Brna na 4 dny v týdnu.
Miluji přírodu a našeho psa.