Janusz Kožuszník /úvahy 26-10 (1.4.-10.4.)
Janusz Kożusznik
Během teologických studií na Křesťanské teologické akademii ve Varšavě v letech 1992 – 1996 jsem působil jako praktikant v evangelicko-augsburské farnosti v Těšíně, největším evangelickém sboru v Polsku, z něhož pocházím. Pak v letech 1996 – 1997 jsem sloužil ve sboru v Skoczowě. Dnem ordinace (vysvěcení) 3. 8. 1997 jsem byl na vlastní žádost delegován do práce ve Slezské církvi evangelické augsburského vyznání v České republice (SCEAV). Sem totiž sahají mé rodinné kořeny a jsem zároveň občanem polským, jak i českým. Ve své práci souběžně používám obě řeči: češtinu a polštinu. V roce 2000 jsem byl zvolen sborovým pastorem ve farnosti SCEAV v Havířově-Suché, kde sloužím podnes. V roce 2002 jsem byl současně správcem farního sboru v Českém Těšíně a v letech 2015 – 2019 sboru v Těrlicku. V letech 2003 – 2011 a 2019 – 2023 jsem plnil funkci seniora Těšínsko-havířovského seniorátu SCEAV. V té době jsem byl také místopředsedou Komise pro duchovní službu v nemocnicích při Ekumenické radě církví. V roce 2002 jsme zakládali pastorační službu v nemocnicích v Havířově a Českém Těšíně. V letech 2006 – 2011 jsem organizoval a vedl polské evangelické bohoslužby v Praze, v kostele sv. Michal na Novém Městě. Od roku 2001 jsem členem redakční rady církevního časopisu „Přítel – Przyjaciel” a ročenky „Evangelický kalendář – Kalendarz Ewangelicki”, kde jsem nejprve sloužil jako zástupce šéfredaktora a nyní již dvě desítky let jako šéfredaktor. Jako překladatel, redaktor textů a korektor spolupracuji s různými nakladatelstvími. Publikoval jsem v tuzemských i zahraničních periodikách různých církví. Jsem také stálým spolupracovníkem Českého rozhlasu, pro který vedu autorský ekumenický pořad v rámci polského vysílání ostravské stanice. Bylo pro mě velkou ctí a potěšením, když jsem v roce 2020 obdržel čestné vyznamenání Bene Merito, které uděluje ministr zahraničních věcí Polské republiky polským občanům a občanům cizích států za činnost posilující spolupráci mezi národy.
Během teologických studií na Křesťanské teologické akademii ve Varšavě v letech 1992 – 1996 jsem působil jako praktikant v evangelicko-augsburské farnosti v Těšíně, největším evangelickém sboru v Polsku, z něhož pocházím. Pak v letech 1996 – 1997 jsem sloužil ve sboru v Skoczowě. Dnem ordinace (vysvěcení) 3. 8. 1997 jsem byl na vlastní žádost delegován do práce ve Slezské církvi evangelické augsburského vyznání v České republice (SCEAV). Sem totiž sahají mé rodinné kořeny a jsem zároveň občanem polským, jak i českým. Ve své práci souběžně používám obě řeči: češtinu a polštinu. V roce 2000 jsem byl zvolen sborovým pastorem ve farnosti SCEAV v Havířově-Suché, kde sloužím podnes. V roce 2002 jsem byl současně správcem farního sboru v Českém Těšíně a v letech 2015 – 2019 sboru v Těrlicku. V letech 2003 – 2011 a 2019 – 2023 jsem plnil funkci seniora Těšínsko-havířovského seniorátu SCEAV. V té době jsem byl také místopředsedou Komise pro duchovní službu v nemocnicích při Ekumenické radě církví. V roce 2002 jsme zakládali pastorační službu v nemocnicích v Havířově a Českém Těšíně. V letech 2006 – 2011 jsem organizoval a vedl polské evangelické bohoslužby v Praze, v kostele sv. Michal na Novém Městě. Od roku 2001 jsem členem redakční rady církevního časopisu „Přítel – Przyjaciel” a ročenky „Evangelický kalendář – Kalendarz Ewangelicki”, kde jsem nejprve sloužil jako zástupce šéfredaktora a nyní již dvě desítky let jako šéfredaktor. Jako překladatel, redaktor textů a korektor spolupracuji s různými nakladatelstvími. Publikoval jsem v tuzemských i zahraničních periodikách různých církví. Jsem také stálým spolupracovníkem Českého rozhlasu, pro který vedu autorský ekumenický pořad v rámci polského vysílání ostravské stanice. Bylo pro mě velkou ctí a potěšením, když jsem v roce 2020 obdržel čestné vyznamenání Bene Merito, které uděluje ministr zahraničních věcí Polské republiky polským občanům a občanům cizích států za činnost posilující spolupráci mezi národy.