Nar. 1987

Českobratrská církev evangelická

Vyrostla jsem na maloměstské vysočinské faře v Hlinsku. Od mala byl pro růst mé víry podstatný (ale dost náročný) pohyb mezi naprosto světským prostředím školy a křesťanstvím prorostlou rodinou s přáteli po celé církvi i ekumeně, ocenila jsem i živé společenství na katolickém gymnáziu. Po přechodu na studium teologie jsem začala vyvažovat zlatem každý kontakt s lidmi, kteří v přístupu k Bibli a křesťanství mají plno otazníků a vykřičníků.
Jinak bych při své tehdejší církevní angažovanosti a „vzorně“ křesťanském manželství považovala život aktivně propojený s vírou za samozřejmý, komplikovaný jen konkrétními povahami. (Pro úplnost ovšem dodávám, že do ETF jsem zamilovaná do dneška a přátelství spojená s ní jsou mojí trvalou kotvou…)
Když jsem před koncem studia začala pracovat v Diakonii, přišel kromě báječných kolegyň i velký zvrat, rozsypalo se mi manželství. V té velké lekci o lidské slabosti, mylných předpokladech i pevných bodech jsem si ověřila, jak rozmanitě se Pán Bůh umí starat. Jak si k tomu používá lidi a aktivity všech druhů, přírodu i svět techniky. Také jsem žasla, jak málo se člověk v sedmadvaceti zná i jak nás může vždycky překvapit nová láska. Nakonec díky rodině, kolegům i všem těm jmenovaným zázrakům se mi podařilo dostudovat, nastoupit do vikariátu a pak se konečně rozhoupat k farářskému „ano“.
Dnes tedy obýváme faru v Horních Počernicích, užívám si „ekumenický ráj“, život v sousedství i práci ve sboru, ráda se nechám obohatit perspektivou odlišných kultur nebo jiných životních zkušeností, občas se s něčím peru, občas mazlím. A jsem zvědavá, co mi v tom barevném světě plném Božího doprovázení přinesou další roky.