16Ježíš jim odpověděl: "Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal.
Učení – předávání znalostí
Nejsme někdy papežštější než papež?
Tento text nastavuje zrcadlo naší víře. Často totiž dáváme větší důraz na vnější obal než na skutečný obsah. Pro někoho je důležité být viděn na správném místě, mezi správnými lidmi, ve správný čas. Ale už nevidíme člověka, který tam přijít nemůže — protože pečuje o nemocného blízkého, protože sám nemá sílu, protože by naopak potřeboval pomoc on.
Díváme se pouze po povrchu.
Ježíš nepřišel vytvořit nové učení, které by zrušilo vše staré. Přišel staré naplnit, dát mu skutečný smysl a život. Podobně jako samotné zrno ještě není chlebem. Musí projít proměnou, být rozdrceno, spojeno s dalšími přísadami a projít ohněm, aby se stalo pokrmem, který nasytí zástupy.
A přece bychom mohli říci: „Vždyť je to pořád jen zrno.“
Jenže právě bez proměny nenasycuje.
Někdy se až příliš držíme formy a zapomínáme na člověka. Co je větší: dodržení předpisu, nebo pomoc bližnímu? Co je Bohu bližší — dokonale odříkaná modlitba, nebo zastavení u člověka, který potřebuje pomoc?
Ježíš uzdravil v sobotu. Pro některé to bylo porušení zákona. Pro něj to však bylo naplnění nejvyššího zákona — zákona lásky.
Naučme se dívat srdcem, protože oči často vidí jen povrch. Pravá podstata člověka bývá ukryta hlouběji.
