14Král Sidkijáš si dal přivést proroka Jeremjáše k třetímu vchodu do Hospodinova domu. Král Jeremjášovi pravil: "Ptám se tě na Hospodinovo slovo. Nic přede mnou nezatajuj!"
Co když něco ztratím?
Co dopovíš, když se někdo naléhavě ptá po pravdě a ty si nejsi jist jeho reakcí?
Někdy se situace v našem životě vyhrotí natolik, že potřebujeme slyšet jasné slovo. A jdeme za tím, kdo se osvědčil a jehož slova se v minulosti ukázala jako pravdivá a pravá.
Král Sidkijáš se obrátil na proroka Jeremiáše v okamžiku, kdy neměl už moc možností řešit krizovou situaci – hrozilo vnější i vnitřní nebezpečí: od nepřátel a jeho vlastní vůdcové si také dělali co chtěli.
Jeremiáš je natolik oddán svému poslání přinášet pravdivou zvěst, pro kterou už tolik vytrpěl, že se nebojí jednat s králem „na férovku“: „Když ti řeknu pravdu, vydáš mě na smrt, pokud ti dám radu, stejně neposlechneš…“
Král je však tentokrát ochoten naslouchat, že dokonce odpřisáhne prorokovi ochranu.
Jeremiáš tedy přináší slovo poznání, které je tvrdé, ale pravdivé. Mimochodem, pokud se podíváme na prorokovo dosavadní působení, je nám jasné udělal by to i bez toho královského slibu.
Jak je to s námi? Zůstaneme v pravdě, i když jsme ohroženi? Třeba ne na životě, ale jenom na určitém postavení, osobním komfortu nebo ztrátě přítele, když mu máme sdělit pro něj něco krajně nepříjemného?
Pane, zachovej mé odhodlání a odvahu dát pravdivou odpověď těm, kdo se mě ptají. Dej mi sílu unést ztráty.