24Neboť vám pravím: Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře.´"
Pozvání je třeba využít
Jaké jsou moje výmluvy? Vím, co je skutečně důležité?
Budete mi lid zvláštní a vyvolený, lid, který miluji, o který pečuji, lid, pro který nasazuji sám sebe. Výrazem Boží péče a lásky je i pozvání na hostinu-pozvání ke stolování s Kristem v jeho království. Ale lidé se začínají vymlouvat; dávají přednost svým vlastním zájmům. To je urážka hostitele, to je pohrdnutím budoucností, kterou Bůh připravil pro lid vyvolený a zvláštní. Pán nereaguje pomstou, ale milostí. Hodovní síň nezůstane prázdná. Přicházejí jiní hosté: ti z okraje společnosti, zmrzačení, slepí, hladovějící a také ti, kteří nevěří, že hostina i pozvání jsou skutečné. Ti, kteří se vymlouvali, ti, kteří pozváním pohrdli, jsou nahrazeni těmi, kteří hostitelovo pozvání přijali. A právě jim Pán otvírá své pozemské i nebeské večeřadlo.
Pane, kéž nepřeslechnu hlas, kterým i mě voláš do společenství s Tebou.
