6Bůh přece nikomu nestraní
Jednota v evangeliu
Jak mohu přispívat k jednotě v církvi bez kompromisů v pravdě?
Pavel popisuje svou cestu do Jeruzaléma, kde se setkal s apoštoly, aby s nimi sdílel evangelium, které hlásal mezi pohany. Nešlo o obhajobu sebe sama, ale o potvrzení, že evangelium, které přijal od Krista, je v souladu s tím, co hlásali ostatní apoštolové. A výsledek? Jednota. Ne na základě lidských dohod, ale na základě pravdy evangelia.
Tento text ukazuje, že jednota v církvi není samozřejmostí. Vyžaduje otevřenost, odvahu mluvit pravdu a zároveň pokoru naslouchat. Pavel neustoupil nátlaku, aby se evangelium přizpůsobilo lidským očekáváním. Zároveň ale jednal s úctou a touhou po porozumění.
Jednota neznamená uniformitu. Znamená společné zakotvení v Kristu. Apoštolové rozpoznali Boží milost v Pavlově službě a podali mu pravici na důkaz společenství. To je obraz církve, která stojí na pravdě a zároveň žije v lásce.
Pane, děkuji Ti za evangelium, které spojuje lidi napříč rozdíly. Uč mě stát pevně v pravdě, a přitom budovat jednotu. Chraň mě před pýchou i kompromisem. Ať je moje víra zakořeněná v Tobě a otevřená pro druhé. Amen
