Přísloví 19,23

Respekt, který chrání

Co mě vede – strach z lidí, pohodlí, nebo úcta k Bohu?

Přísloví mluví přímo a bez obalu: lenost, faleš i posměch přinášejí zkázu, protože odvádějí člověka od reality. Ale úcta k Bohu dává vnitřní jistotu, která není závislá na tom, jak nás hodnotí lidé nebo jak pohodlně se cítíme. Bázeň před Hospodinem není strach, ale postoj srdce, které bere Boží slovo vážně. Taková úcta chrání před hloupostí, ukvapenými rozhodnutími i sobectvím. Boží moudrost nás neomezuje, ale drží dál od srázů, které často nevidíme, dokud není pozdě. Když nevíme, kudy jít, nemusíme propadat úzkosti. Stačí se ptát: Co tu znamená věrnost, pravda a milosrdenství? Tato otázka otevírá cestu, po níž se dá jít s klidem, protože Bůh vede toho, kdo mu důvěřuje. Úcta k němu není břemeno, ale světlo, které ukazuje směr a vede k životu, v němž může člověk spočinout. A právě tento život roste z každodenní důvěry, která se učí opírat o Boží moudrost. Ta totiž člověka vede i ve chvílích, kdy si ostatní nevědí rady.

Bože, nauč mě moudrosti, která vede k životu, a odvaze jednat správně.