17Odpověz mi, Hospodine, vždyť tvé milosrdenství je dobrotivé, pro své velké slitování shlédni na mne,
Bůh neopouští svůj lid
Na koho spoléhám? Na sebe? Na Boha?
Shlédni na mě, buď mi blízko. Věrnost Tobě přivolala potupu a výsměch od těch, kdo také Tebe tupí. Jsem bez přátel, protivníci mě trýzní, srdce mi potupou puká. Ani ve smrtelném ohrožení vlastního života však nepřestává autor 69. žalmu věřit v to, že Hospodin je jeho jediný zachránce a vykupitel a že lidské zlo nezůstane bez odplaty. Nepřátelé se chytí do svých vlastních proradných plánů; sám Bůh je bude soudit. V čase ohrožení, výsměchu a ponížení Bůh neopouští svůj lid; zachrání Sijón, zbuduje nová města a věrní Boží služebníci to uvidí, zaradují se a budou v nich bydlet. Toto zaslíbení je důvodem k radostnému a ustavičnému chvalozpěvu – na zemi i v nebesích – a k vytrvání ve víře navzdory všemu a všem.
Mnohými dary mě, Pane, zahrnuješ, dáváš a já Tě za to chci oslavovat a chválit.