1Haleluja. Chval, duše má, Hospodina! 2Hospodina budu chválit po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, co živ budu.
Chvála stvoření
Jak chválím Hospodina?
Krásné žalmy nás mohou často povzbudit ve víře. Žalm 146 vykazuje podobnost se žalmem 104, který je – dle mého skromného názoru - jedním z nejkrásnějších hymnů na Boží stvoření. Ten ve verších 29 a 30 říká: „Skryješ-li tvář, propadají děsu, odejmeš-li jejich ducha, hynou, v prach se navracejí. Sesíláš-li svého ducha, jsou stvořeni znovu, a tak obnovuješ tvářnost země.“
Žalm 146 připomíná, aby člověk „nedoufal v knížata“, protože „jeho duch odchází“, tedy je tomu zcela jinak než v předchozím citátu.
České slovo „žalm“ zní možná na první poslech smutně – jako bychom žalovali, či byli žalostní, ale opak je pravdou. Význam je píseň, oslava, chvála. A také proto i tento žalm začíná slovem: Haleluja chval duše má Hospodina.
Možná často prosíme Hospodina, ale umíme i děkovat a chválit?
Pane, nauč nás chválit Tebe i ty, kdo si to zaslouží.