4Jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol, 5tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy.
Jednota v rozmanitosti
Co znamená „nepřizpůsobovat se tomuto věku“?
Ve 12. kapitole Pavel přechází od složitých teologických témat v 11. kapitole k praktické parenezi. V duchu Kristových kázání upozorňuje čtenáře na to, že pravou bohoslužbou je život vycházející z proměněné mysli, která se nepřizpůsobuje „tomuto věku“.
V pojetí některých křesťanů oddělení se od „tohoto věku“ znamená život v myšlenkovém či fyzickém ghettu. Takoví křesťané chtějí postavit co největší hradbu vůči svému okolí v domnění, že hřích je někde „tam venku“. Takové snahy však často paradoxně směřují k autoritářství a uniformitě, které jsou v příkrém rozporu k „jednotě v rozmanitosti“, o které Pavel píše v našem textu (každý člověk je jiný, jako jsou rozdílné „údy v jednom těle“).
Opravdové oddělení se od světa nevede skrze autoritářství a uniformitu (principy typické pro „tento věk“), ale skrze vnitřní proměnu, která se projevuje pokorou (střízlivým smýšlením o sobě) a službou druhým skrze dary (charismata), které nám Pán Bůh dal do vínku, či nás jimi obdařil skrze svého Ducha.
Pane, proměňuj nás svým Duchem, abychom dokázali žít jednotně v rozmanitosti, a uměli využívat dary, kterými jsi nás obdařil pro službu druhým.