6Divím se, že se od toho, který vás povolal milostí Kristovou, tak rychle odvracíte k jinému evangeliu. 7Jiné evangelium ovšem není; jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují a chtějí evangelium Kristovo obrátit v pravý opak.
Když se pravda ztrácí
Jak poznám, že to, čemu věřím, je skutečně pravda?
Jak poznám, že to, čemu věřím, je skutečně pravda? Apoštol Pavel v listu Galatským vyjadřuje údiv i bolest: „Divím se, že se tak rychle odvracíte… k jinému evangeliu.“ (Gal 1,6) Varuje před tím, jak snadno se může pravda ztratit – ne hlučně, ale tiše, nenápadně, skrze kompromisy, lidské názory a přizpůsobení se okolí.
Pravé evangelium není lidský výtvor. Není to pohodlná zpráva, která se mění podle nálady doby. Je to zvěst o milosti, která nás volá k obrácení, k pravdě, která někdy bolí, ale osvobozuje. Když se pravda ztrácí, ztrácíme i směr. A když se ztratí Kristus z centra naší víry, zůstane jen prázdná forma.
Pavel nás vyzývá k bdělosti. Ne všechno, co zní duchovně, je pravdivé. Ne všechno, co je populární, je evangelium. Proto je třeba se stále vracet ke Kristu – k jeho slovu, k jeho kříži, k jeho milosti. Tam je pravda, která se neztrácí. K čemu se dnes ve své víře upínám – k pravdě evangelia, nebo k tomu, co je mi pohodlné?
Pane Ježíši, dej mi srdce, které touží po pravdě. Chraň mě před tím, abych se nechal svést falešným učením. Upevni mě ve svém evangeliu, které je mocí k životu. Ať Tvé slovo zůstává světlem na mé cestě. Amen