Lukáš 15,6b

Bůh sám vyhledává to, co by jinak zahynulo

Jsem na jedné lodi s hříšníky anebo se nad ně vyvyšuji s pocitem, že jejich hřích je větší než ten můj?

Pastýř hledá ztracenou ovci, žena ztracenou minci. Nad svou ztrátou nemávnou rukou a neřeknou nic ve smyslu, že se to prostě stalo, ale pustí se do hledání a nepovolí, dokud tu ztracenou ovci a minci nenajdou. A pak se o tu radost z úspěšného hledání podělí.  A stejně s námi ztracenými ve světě chamtivosti, lží a falešných nadějí jedná Bůh.  To on nás hledá, to on nás volá k pokání a k životu dobra, pravdy a lásky, ke kterému jsme stvořeni i povoláni. Mince ani ovce se samy hledat nezačnou, to ti, kterým patří, se musí vydat na pusté místo či pustit do generálního úklidu. Proto také Bůh posílá svého Syna, aby hledal ty, kteří už pro své hříchy propadli smrti. Bůh nikoho neodepisuje, na všech mu záleží. Každého z nás miluje. A raduje se z každého člověka, který otevře své srdce Boží proměňující a zachraňující lásce.

Pane, prosím o Tvou milost; i já toužím být zachráněna pro věčný život ve Tvém království.