Přísloví 20,5

Hloubka srdce

Umím naslouchat Božímu hlasu, nebo jen hledám rychlé odpovědi?

Moudrost se neukrývá v rychlých slovech, ale v tichu. Srdce člověka je hluboké jako voda a kdo chce opravdu rozumět, musí se zastavit a nespěchat k prvním jednoduchým závěrům. Povrchnost vede k domýšlivosti, protože si myslíme, že už vše víme. Trpělivost však otevírá cestu k porozumění, které roste pomalu, jako když člověk spouští vědro do studny. Boží moudrost se dává těm, kdo čekají, ne těm, kdo křičí nebo se snaží mít vždy poslední slovo. Rozumný člověk dovede čerpat z hloubky, protože ví, že Duch Boží působí i pod hladinou našich myšlenek a emocí. Kdo se učí naslouchat, pozná, že v tichu se skrývá síla, která obnovuje. Bůh netouží po našich rychlých odpovědích ani po dokonale vystavěných větách, ale po srdci, které se nechá vést a které se nebojí ponořit hlouběji. Hloubka srdce je místem setkání, kde přestává spěch, kde se uklidní náš rozum a kde začíná skutečná moudrost. A tam nás Bůh učí kráčet pomalu a s jistotou.

Pane, nauč mě naslouchat Ti v tichu a čerpat z hloubky, kde přebýváš.