27Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť."
Co nutně potřebujeme k životu
Kde jsi, Ježíši?
Často máme mnoho potřeb, které přednášíme Bohu, když se na něho obracíme. Od „vezdejšího chleba“, přes přemýšlení co dál, až po pomoc v manželském konfliktu atp. Bůh přichází, sytí nás, a to nás vede k touze být v Jeho blízkosti stále. On s námi má ale větší záměr. A tak se nám někdy zdá, že je daleko. Jsme plni touhy a přesto nejistí. Ale jak že to Pán říká? Neusilujte o pomíjející pokrm – pouze o naplnění vašich časných („pozemských“) potřeb – ale usilujte o pokrm, který zůstává. Který naplní hlubší potřeby. Věčné, Boží. Protože Bůh je věčný a takto jedná s těmi, kdo jsou pro věčnost stvořeni… Časné potřeby naplní a ty usiluj o to, co zůstane, i když jednoho dne časnost opustíš. A odejdeš tak jak jsi přišel. Nahý. A co je to, co přetrvá? Slovo, Ježíš sám, Jeho povolání, ovoce toho, k čemu nás Bůh povolal – učedníci ze všech národů, kteří Boha chválí.
Kéž se umím spolehnout na Tebe, Pane. A kéž usiluji o to, co zůstává navěky.