24Král ani jeho služebníci se nezachvěli strachem a neroztrhli svá roucha, když slyšeli všechna ta slova.
Arogance moci
Je arogance moci vůbec léčitelná?
Někteří lidé mají o sobě nezdravě vysoké mínění: mají pocit, že všemu rozumí a mohou tedy o všem rozhodovat. Hlavně o druhých lidech. Nezřídka takovému pocitu podléhají lidé v moci postavení, kteří by měli druhým sloužit moudrým vedením a dobrým příkladem.
I Judský král měl za to, že moc dobře ví, co je pro jeho lid dobré, přestože se mu dostalo napomenutí a varování. Pohrdl jedním i druhým. Byl si natolik jistý sám sebou, že nezapochyboval, ani se při slovech Božího soudu nezachvěl.
Nikdo z nás nemusí být zrovna král, a přesto může tam, kde někoho vede, prosazovat svou převahu, postavení. Může dávat na odiv svou moc. Proto každý z nás může časem podlehnout stejné aroganci moci. Pocitu, že jedině on ví, co je pro druhé dobré.
Jediným lékem proti aroganci moci je pád na samotné společenské dno. Ponížení, které může nakonec člověka zachránit, pokud pochopí, že v pokoře je jeho šance. Král a velmožové odmítli. Víme, že následky byly strašné.
Jak se v takové chvíli zachováme my, budeme stejně tak pošetilí?
Pane, dej, ať nepřehlédnu možnost své nápravy.