Lukáš 16,25

Misie na prahu

Koho dnes přehlížím, i když o něm dobře vím?

Podobenství nás překvapí - boháč znal Lazara jménem. Nešlo tedy o nevědomost, ale o vědomé přehlížení. Denně chodil kolem něj, viděl jeho bídu očima, ale nikdy ne srdcem. A co je šokující – ani po smrti se nic nemění. Boháč dál vnímá Lazara jen jako sluhu, který má plnit jeho potřeby. Ani stín pokání. V tom se odráží skutečná moc mamonu – promění srdce v kámen. Podobenství neodsuzuje bohatství, ale lhostejnost. A dnes? Nejde o rozdávání drobných každému žebrákovi, ale ochotu všimnout si lidí na okraji, projevit zájem, nabídnout čas, laskavé slovo nebo praktickou pomoc. Misie nezačíná v dalekých krajích, ale na našem prahu – v sousedství, práci, ve vztazích. A právě k tomu nás zve i svědectví Písma. Ukazuje, že k obrácení nepotřebujeme zvláštní zázraky, ale otevřené srdce, které slyší Boží hlas.

Pane, otevři mé oči, ať vidím „Lazary“ u svého prahu a nenechám je bez povšimnutí.