4Dostaly rozkaz neškodit trávě na zemi ani žádné zeleni ani stromoví, jenom lidem, kteří nejsou označeni Boží pečetí na čele.
Zhouba a volání k pokání
Nenechávám své srdce zatvrdnout vůči Božímu hlasu a varováním, když procházím náročnými životními zkouškami nebo když kolem sebe vidím důsledky zla?
Devátá kapitola knihy Zjevení je temná a hrozivá. Otevírá se propast a na svět přichází démonická zhouba v podobě nestvůrných kobylek a obrovského vojska, která přinášejí lidstvu duchovní i fyzické utrpení. Text ukazuje pravou tvář zla – jeho cílem je ničit, sužovat a spoutávat. Přesto jsou mocnosti temnoty přísně omezeny Božím vyměřeným časem i hranicemi a nemohou ublížit těm, kdo mají na čele Boží pečeť.
Tragédií této kapitoly však zůstává lidská zatvrzelost: ani tváří v tvář zkáze a utrpení lidé nečiní pokání. Bůh dopouští odhalení zla ne proto, aby nás zničil, ale aby nás probudil a nasměroval zpět ke své milosti, která má moc nás zachránit.
Pane Ježíši, děkuji ti, že tvá moc je nekonečně větší než veškeré síly temnoty a zla na tomto světě. Chraň mé srdce před zatvrzelostí. Kdykoliv mě ve tvém slovu nebo skrze okolnosti varuješ před hříchem, dej mi pokoru ihned reagovat a činit pokání. Děkuji ti za tvou pečeť ochrany a za jistotu, že jsem ve tvých rukou. Amen.