Opravdový domov

Jakými způsoby ve svém životě vnímáme jeho křehkost a pomíjivost?

Úvodní vyznání připravuje půdu pro vyslovení následující bolesti. Věčný Bůh je zdrojem a dárcem života, který charakterizuje hluboký pokoj, bezpečí a láska. Tento domov jsme u Boha měli.

Jádro žalmu ale vyslovuje hořké vnímání pomíjivosti lidského života. Jsme synové Adamovi. Boží hněv, jež je tu různými slovy vyjádřen, je spjat předně se základním nastavením našeho bytí, naší porušeností v čase po pádu. Náš hřích nás odděluje od domova, od Boha, Zdroje života. Naše dny pomíjejí. Moudrost srdce získáme, když začneme pravdivě vnímat svou křehkou pomíjivost a počítat s ní. Když přestaneme žít, jako bychom byli nesmrtelní.

Avšak když se k nám Bůh skloní, může i naše pomíjivé dny naplnit radostí a dílo našich rukou může mít trvalejší hodnotu. Žalmistovu modlitbu "Vrať se, Hospodine! Jak dlouho?" ale můžeme vnímat i jako hlubší touhu po vykoupení z pomíjivosti. Po záchraně od smrti, vykoupení z hříchu a moci zla, jež marnost a pomíjivost našeho života způsobují. Tato touha nezůstala bez odpovědi. "Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl život věčný" (Jan 3,16).

Pane, naplň naši touhu po domově, který nepomíjí!

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.