2aHospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! 5aCo je člověk, že na něho pamatuješ?
Vznešenost Boží a kvalita člověka
Co vidím, když se dívám na noční oblohu, na hvězdy?
Je dvojitě sváteční den: církevně je neděle – den Páně, občansky je státní svátek – Nový rok!
Začínáme ho radostným Žalmem! V řecké verzi je nadepsán: „Nakonec nad vinným lisem!“ Jde o píseň k vinobraní, kterou si ovínění a radostní Izraelci (úroda je nesamozřejmá milost) zpívali, když se při oslavách dívali na noční oblohu. (Kdo nebyl o půlnoci venku?) Zpívali si o velikosti Boží, jež naplňuje celou zemi: „Hospodine, Pane náš, takovýhle renomé tu máš!“ (překlad M. Opočenského) Za vším hledej Hospodina, jehož „stopy“ nese svět!
Žalm též praví: „Že na něho pamatuješ.“ To není součást předchozí otázky: „Co je člověk?“ Ale nadějná odpověď na ni – Bůh si nás vždycky pamatuje! Nemusíme řešit filosofické úvahy o nesmrtelné duši – zakládající je Boží láska!
„Ježíši, pamatuj na mě!“ (L 23, 41a)