2aVšechnu naději jsem složil v Hospodina.
Bůh naděje
V čem je naše naděje?
„Kde končí naděje, začíná peklo,“ řekl někdo velmi moudrý. Pisatel Listu Hebrejským dává za vzor nadějeplné horlivosti právě Abrahama. Trpělivost a naděje vedly k dosažení Božího slibu. Naděje je přirovnána ke kotvě, která sahá až za oponu našeho vědění a vidění. Zůstává i ve chvíli, kdy víra rezignuje. Naděje je vědomí toho, že za onou oponou je Někdo, kdo svoje sliby plní. Abrahamovu naději udržuje vědomí, že garantem je sám Hospodin. Jedna latinská sentence říká: Naděje umírá poslední. Biblická naděje však někdy umře jako první. Jak to? Ztratíme ze zřetele ukotvení v Bohu. Pak naše loďka života pluje po moři bez cíle a bez kotvy. Abraham nikdy neztratil naději.
Hospodine, dej, ať za žádných okolností neztratíme horlivou naději.