Žalm 138.1a

Chvála Boha ovlivňuje

Co ovlivňuje mou náladu?

S jakou jste se dnes probudili náladou? Nálada, s kterou se člověk ráno probudí, často ovlivní celý následující den. Kdo vstane s hněvem, výčitkami či strachem, nemůže se divit, že ho během dne nic nepotěší a neuspokojí. Z velké části to však můžeme sami ovlivnit. Poslední dobou zjišťuji, že můj život daleko víc, než nějaké vnější okolnosti, určuje stav mé mysli. O tom, zda budu šťastný a spokojený, rozhoduji především já sám. Můj pohled na svět, na život, na lidi. Nálada, s kterou se ráno probudíme, předznamená celý náš den. Někdo vstává v dur, jiný v moll. Tónina, v které pak píšeme melodii svého příběhu, však není stanovena pouze tím, co se děje kolem nás. O povaze a podobě našeho života se rozhoduje především v našem srdci. Žalmista se podle všeho ráno probudil s chválou na rtech. Možná ho přitom bolelo v zádech, možná si nerozuměl s manželkou, možná se mu urodilo méně, než původně počítal-ale to mu přece nebrání, aby den nezačal chválou a vděčností. „Celým svým srdcem ti Bože vzdávám chválu.“ Není lepší návod na štěstí a radost než vzdávat Bohu chválu. Hned jak člověk ráno vstane, měl by si zazpívat nějakou písničku díků, a tak si uvědomit, co všechno dostává, kolik krásy ho obklopuje a kdo ho drží nad vodou. Vděčnost je ta nejlepší snídaně, která nás nažhaví a probudí často líp než ranní káva, cigareta nebo panák něčeho ostřejšího. 

Přímo před bohy ti žalmy zpívám. Slovo bůh - psáno s malým b - však není jméno někoho konkrétního, ale funkce. Naším bohem je to, co má hlavní slovo v našem životě. Bohem je to, co na nás má největší vliv, pro co žijeme, čeho se bojíme, v co doufáme. Bohem může být naše vlastní břicho i ty nejvznešenější ideály. Bohem může být pravda a láska, stejně jako čistá rasa nebo vláda dělníků a rolníků. Jestliže věříme Hospodinu a jeho synu Ježíši Kristu, neděje se to v nějakém abstraktním a prázdném světě, ale před všemi cizími bohy, které si vytvořila naše zmatená a ustrašená duše. Chválit Hospodina před ostatními bohy znamená odvahu vysmát se v duchu papalášům všeho druhu, kteří si na nás dělají nárok. Položit před sebe na stůl peníze, kariéru, slávu, tělesnou bolest i blaho, všechno, co nás spoutává a ovlivňuje a pak to všechno rázným pohybem smést ze stolu a tiše se pomodlit k Ježíši Kristu. Teprve on nám ukáže, co z toho všeho je důležité a co pomíjivé. Naše víra nesmí být fanatická, ale musí umět rozlišovat a volit mezi Hospodinem a ostatními bohy. A že je těch bohů dnes čím dál víc.

Pane, chraň mě i dnes od jakékoliv modloslužby...