24A tu uviděl, jak s jedním z nich nějaký Egypťan zle nakládá; přispěchal tomu ubožákovi na pomoc a pomstil ho tím, že Egypťana zabil.
Dřív, než Bůh řekne!
Jsem tak iniciativní, že předbíhám Boha?
V historii vidíme, že Boží plán nikdo nezhatí. Ďáblovy skutky jsou jasné. Lhát, ničit, hubit, zabíjet. (Jan 8:44) On se vždy snaží překazit Boží plán. A i zde vše vypadá jasně a pro Boží lid zhoubně. Mojžíš si je již vědom skutečnosti, že je tím, kdo má zachránit a vysvobodit svůj lid z egyptského otroctví. Jeho představa je ale jiná než Boží. Možná to trochu uspěchal. Jako by chtěl svůj lid vysvobodit holýma rukama. Ale s lidskou silou v zádech, světskou mocí, naší mocí, toho moc nedosáhneme. Lidské ruce jsou skvělé, ale jenom vlastníma rukama to nepůjde. Je jisté, že si můžeš přede všemi vylepšit svůj image, ale před Hospodinem je to prázdné, mnohdy i hříšné. Mojžíš zabil Egypťana, a ještě si znepřátelil svého bratra. Bůh hledí k srdci. Pokud skutek jde ze srdce, z Božího volání, tak je to dobré.
A tak prosím, nečiň něco jen ze své vůle, svýma rukama, nevíš-li, že ve tvém rozhodnutí stojí Bůh, Bůh všemohoucí.