Římanům 3,10

Nikdo není spravedlivý

Mohu se stát spravedlivým?

Písmo nás učí, že není pod sluncem člověka, který by byl spravedlivý. Není ani jeden! Ani si tuto spravedlnost sami o sobě nezasluhujeme. Ale Bůh se již dávno rozhodl, aby se toto mohlo změnit. Dal za tebe i mě svého syna. Dal to nejcennější, protože touží po vztahu s tebou a se mnou. S každým člověkem.

Vždy bude platit otázka, zda jsme si toho vědomi, že jsme zachráněni z milosti. Byl to Boží zázrak, když se Duch svatý začal dotýkat našeho ducha. Když v nás byla probouzena touha po změně, touha po lásce. Kdy obrovské Boží světlo osvítilo naše temné nitro a my zatoužili po obecenstvím s Pánem celého vesmíru.

Nikdo z nás nejsme žádným dílem náhody, ale byli jsme přijati za Boží syny a dcery. Z nespravedlivých se stali spravedliví. Prošli jsme změnou, kterou vidí každý. Musí ji vidět. Spravedliví jsme v Pánu Ježíši Kristu. Boží dotek v nás vypůsobil touhu vyznat hříchy a touhu se stát čistými pro Něho. A to je důvod, proč toužíme být podobni našemu Pánu.

Co se stalo s námi, když nás Bůh našel a povolal si nás do své blízkosti? Můžeme se shodnout s žalmistou, který píše:

Všechnu naději jsem složil v Hospodina. On se ke mně sklonil, slyšel mě, když o pomoc jsem volal. Vytáhl mě z jámy zmaru, z tůně bahna, postavil mé nohy na skálu, dopřál mi bezpečně kráčet a do úst mi vložil novou píseň, chvalozpěv našemu Bohu. Uvidí to mnozí a pojme je bázeň, budou doufat v Hospodina. (Žalm 40,2-4)

Vyjádřeme právě dnes vděčnost za to, že jsme se stali spravedlivými.