55Vy jste ho nepoznali, ale já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, budu lhář jako vy. Ale znám ho a jeho slovo zachovávám.
Opravdovost v životě s Bohem
Co je zdrojem naší identity?
Když nejsou schopni napadnout Ježíšův osobní život a jednání, napadají Ježíšovi protivníci jeho osobu - obviňují ho ze "samařanství" (Samařané jako Pán také zpochybňovali výhradní právo Židů zvát se Abrahamovými dětmi), ba rovnou z posedlosti. Vytýkají mu slavomam a velikášství. Ježíš ale neoslavuje sám sebe, nemá to zapotřebí, protože ví, kdo je. Oslavuje ho Otec, kterého On na rozdíl od protivníků důvěrně zná a jehož slovo věrně zachovává. Nevychloubá se, nečiní se nějak důležitějším, než je. On je skutečně víc než praotec Abraham, protože jakožto Boží Syn byl dřív než on (opět používá formulaci Já jsem).
Ani my nemusíme zakládat svůj život, vědomí svojí hodnoty, svou nejhlubší identitu na pochybných a pyšných základech. Nemusíme ze sebe dělat něco, co nejsme, ale smíme žít opravdově a autenticky. Být tím, kým v Kristu jsme. Skrze Ježíše Krista smíme i my pravdivě a důvěrně znát Otce. V Kristu jsme i my milované Boží děti. Chtějme ho proto znát víc a věrně zachovávat Jeho slovo.
Otče, děkujeme Ti, že jsi nás přijal za svoje. Pomoz nám víc Tě znát a milovat!