Jan 7,24

Nebuď pokrytec

Jsme před Bohem upřímní?

Jan zde popisuje střet Ježíše se Židy běhen svátků. V Galilei už byl známý svými činy a jeho rodní bratři jej přemlouvali, ať s nimi vyrazí na svátky do Jeruzaléma a ukáže tam nějaké zázraky. Ježíš, se ale ještě nechtěl veřejně demonstrovat, a tak šel do Jeruzaléma tajně. Lidé totiž nevěděli, co si o Ježíši vlastně myslet. Někteří jej uznávali jako proroka, jiní jej měli za sektáře, který svádí lid. Mnozí ale na základě zázraků vnímali Ježíše jako očekávaného Mesiáše. Toto ale nesdíleli vedoucí církve. Měli jiné představy o příchodu Mesiáše. Ježíš přichází tajně do Jeruzaléma a je zde rychle odhalen, jak v chrámu vyučuje lid. Usvědčuje je, že se ohánějí zákonem, chlubí se, že jsou pravověrní věřící a skládají svou naději v dodržováni zákona, ale ve skutečnosti zákon nedodržují a tím jsou vlastně pokrytci. Nikdo totiž není schopen zákon dodržet do důsledku. Stejně jako tehdy Židé, tak dnes i my jsme velmi blízko toho, že žijeme v tradici a zvycích, které považujeme za nějakou normu, která formuje naše představy a způsob chápáni událostí kolem nás. Přiznejme si, že dnes jsme často stejní pokrytci, jako tehdy farizeové. Pravidla dodržujeme jen proto, abychom dobře vypadali před lidmi. Posuzujeme často podle vnějších kritérií, která nejsou spravedlivá. Pokrytectví je pro naši víru a křesťanský život veliké nebezpečí. Upřímnost otevírá dveře. Platí to u lidí a dvojnásob u Boha.

Pane, dej mi oči, které vidí, a uši, které slyší. Chraň mě před pokrytectvím a povrchností. Chci vidět lidi i věci, které se dějí kolem, tvýma očima. Duchu svatý, potřebuji Tvé vedení.