Jakub 4,17

Bohatí a jejich bohatství

Je bohatství a majetek zlý anebo je zlem to, jak s ním nakládáme?  

Pro mnohé křesťany v západní civilizaci neboli v bohatší části světa je konec čtvrté kapitoly a začátek páté tvrdým oříškem. Jakub se obrací k bohaté části církve a používá velmi silná slova. Pokud tento text čteme povrchně a pokud ještě patříme k chudší části naší společnosti, pak můžeme jednoduše nabýt dojmu, že bohatství a majetek je zlou věcí. Bible je proti bohatým lidem. Copak i Ježíš neřekl bohatému mládenci: rozdej, co máš chudým? Dívat se takto na tento text by však v kontextu celého písma byl velký omyl. Klíčem k porozumění dnešního biblického textu je poslední verš čtvrté kapitoly. Tento verš totiž říká: moci dělat dobře a nedělat, to je hřích. Ve světle tohoto textu pochopíme, co Jakub vytýká bohatší částí tehdejší církve. Nejedná se o to, kolik máme, ale co se svým majetkem děláme. V tomto kontextu tento text není určen primárně bohatým věřícím, protože nemusím mít mnoho a stejně můžu i s tím málem špatně zacházet. Peníze bez rozdílu, kolik jích máme, můžou dělat dobro a za dělání dobra jsme zodpovědní všichni.  

Pane Bože, uč mě dělat dobro tím, co dnes mám.