17Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého
ovoce, bez předsudků a bez přetvářky.
Moudrost, která nese dobré ovoce
Je vždy moudré to, co my pokládáme za moudré?
Žijeme v době, kdy se jeden před druhým předháníme v tom, kdo je chytřejší. Dobrá, možná bychom to takhle neřekli, ale všichni si myslíme, že máme pravdu a pokud pravdu, tak to přece musí být i moudré. Vidíme, že svět je chytřejší, moudřejší, vzdělanější, ale přesto všechno víc a víc rozdělený. Jakub ve zmíněném textu představuje Boží moudrost, která je čistá, pokojná, vlídná, povolná a tak dále. Když čteme tento text, je velmi podobný tomu, jak apoštol Pavel popsal lásku ve 13. kapitole Prvního listu Korintským. Možná nám chce Jakub dát jednu velmi důležitou lekci. Pravda je důležitá, ale před ní musí jít láska. Pravda bez lásky může totiž ničit, zraňovat a dokonce zabíjet. Zkusme nad naší moudrostí přemýšlet v kontextu lásky. Svatý František z Assisi řekl jednu moudrou větu o evangelizaci a myslím, že se dá aplikovat v širším kontextu na pravdu a moudrost jako celek. „Neustále kažme evangelium, slova použijme, jen když to bude nezbytně důležité“ Láska má ruce, rozum používá slova. Naučme se myslet rukama.
Ježíši, ať moje moudrost je vždy pokojná, vlídná a plná milosrdenství.