8Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: `Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,´dobře činíte. 9Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestoupení.
Bůh nikomu nestraní
Podle čeho soudíme lidi okolo nás?
Dle výše uvedeného textu se můžeme domnívat, že v církvi v době apoštola Jakuba byl problém s rozdělováním lidí na základě jejích ekonomické situace. Potřebujeme ale porozumět, že první polovina druhé kapitoly Jakuba není výhradně o bohatých a chudých, ale o nepřijímání určité skupiny osob. Pokud bych byl ještě přesnější, tak jde o zvýhodňování někoho oproti někomu jinému. V tomto textu někdo dával větší pozornost bohatému člověku před chudým. Jakub se zde odvolává na „zákon lásky“, který nás vede k tomu, abychom milovali bez ohraničení. Nevím, jak moc dnes zápasíme s rozdělováním lidí podle jejích majetku, ale zcela jistě vím, že jsme jako společnost i věřící lidé rozdělení na základě jiných kritérií. Vzdělání, politické zaměření, očkovaní anebo pohled na různé situace ve světě. Žijeme ve velmi rozdělené společností, a proto více než kdy jindy církev potřebuje milovat a nerozdělovat. Můžeme si říct: miluji všechny, ale.... Jakub nám ukazuje, že milovat někoho znamená nečinit rozdíl v přístupu k dané osobě.
Pane Ježíši, uč mě přijímat lidi, kteří mají jiný názor, než mám já.