13Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.
Bůh nás nezkouší ani nepokouší
Odkud pocházejí zkoušky naší víry a co nám mají přinést?
Otázka pokušení a zkoušek je jedním z nejvíc nepochopených témat v Novém zákoně. První kapitola Jakuba nám toto téma vysvětluje. Z kontextu se můžeme domnívat, že již v době rané církve bylo v této oblasti hodně nepochopení. Jakub proto zdůrazňuje, že Bůh nikoho nezkouší ani nepokouší. Dnes je mezi křesťany je rozšířený názor, že mě Bůh skrze nemoc, hřích nebo chudobu zkouší. Jakub připouští, že se nám tyto věci stávají. Dokonce říká, že jsou důležité pro růst naší víry, ale nepocházejí od Boha. Někdy taky rozdělujeme pokušení a zkoušení. Pokušení máme spojené s hříchem a zkoušky s něčím jiným, nepříjemným, co nás v životě potká. Kontext dopisu Jakuba nám ukazuje, že on tyto věci nerozděloval. Zkoušení a pokoušení bere jako jednu a tutéž věc. Pokud by totiž nemoc pocházela od Boha, tak se nikdy nemůžeme modlit za uzdravení. Protivili bychom se Jeho vůli. Pokud vítězíme nad hříchem, nemocí, chudobou a mnohými dalšími věcmi, posilujeme naši víru a přinášíme Boží království na zem.
Pane Bože, děkuji ti, že jsi dobrým Bohem a neposíláš žádné zlé věci do mého života. Pomoz mi zvítězit nad každou zkouškou.