30bAle kdy budu konečně pracovat také pro svou rodinu?
Oddělování se jako cesta duchovního růstu.
Od čeho se máš oddělit ty, abys mohl(a) dál růst?
Poté, co milovaná Ráchel porodila Josefa, Jákob poznal, že přišel čas vrátit se domů. Po čtrnácti letech porozuměl, že tam, kde je, není doma. Potřebuje ale zajistit svoji početnou rodinu, vždyť stále nic nemá. Lában se jeho odchodu obává. Dobře si uvědomuje, kdo za jeho požehnáním stojí: „Zjistil jsem, že mi Hospodin kvůli tobě žehná“. Zatímco Jákob zdůrazňuje svou službu, Lában zdůrazňuje Boží požehnání. A tak se Jákob díky němu učí vzdávat Bohu. Vidí, že jeho život musí být jiný a přijímá odpovědnost za vlastní život i za svou rodinu. Férově navrhuje svou mzdu, dostane všechna strakatá zvířata. A Lában toho opět využije ve svůj prospěch a všechna skvrnitá zvířata dává nejprve svým synům, i tak ale nevyhraje. Jákob má sice nejprve dvojnásob práce, ale nakonec se mu i díky zkušenostem rodí mnohem více zvířat než Lábanovi. A po sedmi letech se obě rodiny od sebe oddělují. Tady začíná Jákob skutečně duchovně růst.
Děkujeme Pane, že jsme sami zodpovědní za svůj život a zda ho budeme žít ve tvojí přítomnosti nebo bez ní.