13My přinášíme tomuto místu zkázu, protože křik z něho je před Hospodinem tak velký, že nás Hospodin poslal, abychom je zničili."
Bůh ochránce a zachránce
Není naše město, stát a církev zralé na trest? Pokud ano, co ten zasloužený trest zadržuje?
Stejní muži, kteří přinesli Abrahamovi zaslíbení syna a ujištění o požehnání jdou vykonat rozsudek zkázy nad městy, která budou do konce světa synonymy hříchu a neřesti. Na jednání s hosty je vidět rozdíl mezi Abrahamem, jeho synovcem Lotem a obyvateli města Sodomy. Hosté byli, a do jisté míry stále jsou, na Blízkém východě vnímání jako posvátní a nedotknutelní. Sodomští však Lotovi jasně sdělují, že je jedním z přistěhovalců a tímto nemá ani hlas, ani možnost zasáhnout do děje. Podobné argumenty zaznívají také v naší době. Jsi cizák, nemluvíš naším jazykem, narodil ses jinde, nemáš nárok.
Bible v Novém zákoně podmiňuje vstup do Nebeského království mimo jiné přijímáním cizích. Takto byli vnímáni křesťané prvních staletí: jako ti, kteří se postarají o xonos. Cizí. Křesťané však časem zbohatli, etablovali se ve strukturách společnosti a často čtou přijmeš jako odmítneš.
Hospodine, naše země, naše město potřebuje očištění od hříchů. Nesuď nás, ale dej nám milost pokání.