4Pak mu Hospodin řekl: "Toto je země, o které jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi slovy: Dám ji tvému potomstvu.
Dal jsem ti ji spatřit na vlastní oči, ale nepřejdeš tam."
Na půli cesty?
A jaký je cíl tvého života?
Mojžíš se hodně napracoval. Svůj dlouhý život zasvětil službě Bohu. Prvně bral věci do svých rukou, potom ho Bůh zastavil, a nakonec Mojžíš chodil v moci Ducha. Pro své selhání ale nemůže vstoupit do dlouho očekávaného cíle – do zaslíbené země. I když, co je tím cílem? Co bylo Mojžíšovým cílem? Nebylo to být blízko Bohu a činit Jeho vůli? Zachovat víru až do konce? Vejít do Boží slávy? V tomto smyslu Mojžíš jistě odcházel nasycen a vděčný Bohu. Splnil svůj úkol a Hospodin si povolal jeho nástupce. I v naší práci je důležité, pro koho a co děláme, abychom mohli vzít z našeho snažení užitek. Abychom došli do konečného odpočinku. Dobrá zpráva pro Božího služebníka je, že Boží dílo pokračuje i přes naše selhání. A Boží milosrdenství je větší než naše zaváhání.
Jde hlavně o to, pro koho „pracujeme“ – komu sloužíme, a jaké nasměrování má můj život. Množství práce a úspěchů nemusí být tím nejlepším měřítkem. Minout cíle se mohu i jako lidmi oslavovaný „úderník“.
Pane, dej mi prosím milost, abych správné nasměroval svoje úsilí. Chci sloužit Tobě a dojít do cíle.