1 Královská 21,3

Nábotova vinice

Je pasivita opravdu neškodná?

Sousloví „Nábotova vinice“ znamená totéž co kulišárna, zrada a smrt. Opět se tu setkávají tři známé postavy: Achab, Jezábel a Eliáš, a navíc dosud nejmenovaný Nábot. „Provinil se“ tím, že jeho pozemek s vinicí sousedil s královským palácem. I zachtělo se králi jeho vinice, aby v ní zřídil zelinářskou zahradu, ale přímou cestou ji nezískal. Její majitel se nechtěl vzdát svého dědictví, a tak vzala věc do rukou králova žena; dosáhla toho, že Nábot byl ve fingovaném procesu s falešnými svědky odsouzen k smrti ukamenováním. Po jeho smrti už byla cesta k vinici volná… Ale Achab se neradoval dlouho – prorok Eliáš ho přišel usvědčit z vraždy, a prorokoval mu i zkázu celého jeho království. Tento příběh nám připomene také krále Davida, jeho smilstvo s Bat-šebou a smrt jejího manžela. Chtění toho, co nám nepatří (ať věci či člověka), vede ke hříchu, vině a následné odplatě.

Pane, kéž se neskrýváme za skutky druhých!