Římanům 14,1-13

1Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech. 2Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu. 3Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého. 4Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít. 5Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení. 6Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu. 7Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu, 8umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu. 9Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých. 10Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží. 11Neboť je psáno: `Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.´ 12Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu. 13Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení.



Zpět na úvahu autora!

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.